Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
Snahy o formování občanské společnosti v Ruském impériu na přelomu 18. a 19. století.
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem práce je analýza ruské vzdělané společnosti - inteligence bez rozdílu v původu - v době, kdy získávala vlastní identitu, vymezovala si své ideové základy a imperativy a měla fragmentární tendence vytvářet občanskou společnost. Na institucionálních i individuálních příkladech z řad šlechtické i raznočinské inteligence je analyzováno spolčování se, a to nejprve privátní, uzavřené a posléze veřejné. S tím souvisí popis vytváření počátků veřejného prostoru a s ním spojeného veřejného mínění. Práce se proto zabývá jednotlivými společenskými platformami, v nichž se tehdejší ruská inteligence angažovala, především zednářskými lóžemi, společenskými salony či kluby. Výsledkem má být rozbor vývoje vzdělané společnosti v období před děkabristickým povstáním, analýza jejího intelektuálního potenciálu, její myšlenkové emancipace a různorodých aktivit. Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů, edic a nejnovější odborné literatury. Metodologicky se opírá o koncepty sociálních, kulturních a intelektuálních dějin na pozadí biografické metody a s marginálním využitím konceptů dějin mentalit a gender history. Klíčová slova Ruské impérium, inteligence, občanská společnost, salony, kluby

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.